Ještě před otevřením jsem pravidelně sledovala všechny naše informační zdroje (www.mb-net.cz a www.boleslavskydenik.cz) , abych viděla, jak se nám bazén vyvíjí, a doufala, že k mé spokojenosti. A tak jsem se jednoho květnového dne odhodlala a konečně do bazénu zavítala. Ráda bych se tedy s vámi podělila o některé poznatky z mé první návštěvy:
Vstupné
Všichni jsme se báli toho, že nový bazén bude znamenat také vysoké náklady, což bude patrné především na vysokém vstupném. K mému překvapení se tak však nestalo a vstupné je vcelku přívětivé. Můžete si vybrat vstup na hodinu, hodinu a půl, tři hodiny… Jediný háček spočívá v tom, že svlékání, oblékání, česání, fénování, líčení či jiné věci, které se tak po bazéně běžně dělají, když chcete poté vyjít mezi lidi, musíte stihnout přesně v tomto časovém limitu. Pokud se tak nestane, připlatíte si za každou minutu navíc 2,- Kč. Z toho vyplývá, že pro ty, co nechtějí, aby po opuštění areálu vypadali jako zmoklé slepice, vyjde laciněji, když si rovnou zaplatí delší časový limit. Nebudete pak muset sledovat hodiny při každém nádechu nad vodou a čas v bazénu si více užijete.
Čip
Ano, je to tak. Každý návštěvník bazénu chtě-nechtě musí být očipován. Vstupné si můžete vybrat buď jen do plaveckého bazénu, do rekreační části, do wellness anebo kombinace těchto částí. Prakticky to vypadá tak, že po zaplacení vstupného dostanete různě barevný náramek. Může se stát (jako mě), že je náramek ještě mokrý. Radím vám, raději si nepředstavujte, kdo ho asi tak měl před vámi na sobě. Náramek si tedy musíte poctivě navléci na ruku a sundat až při odchodu. Turniket Vám to v případě přesáhnutí časového limitu náležitě vytmaví!
Šatna
Dokonce i skříňky v šatně fungují na tento čip. Jak že se má tedy v šatně postupovat? Nejdříve vstoupíte do jakési průchozí kabinky, kde byste si měli zout především boty (což někteří návštěvníci úspěšně ignorují), ale také ostatní svršky a již v plavkách měli dále vstoupit do zóny šatních skříněk. Tato zóna je totiž společná pro dámy i pány, což na začátku ani nevadí. Horší je to, když vylezete z bazénu. Ale o tom až později. Najdete si tedy nějakou prázdnou skříňku, kde si své svršky, tašky, boty a jiné můžete odložit. Doporučuji si vybrat nejlépe nějaké oblíbené číslo, neb pokud si ho nezapamatujete, zbude Vám tak akorát možnost zavolat „Sybile“ a doufat, že vám poradí, kde že jste si své šatstvo odložili. (Pokud jste si tedy telefon nenechali ve skříňce!?)
Sprchy
Šatna je úspěšně za vámi a nalézáte ty správné sprchy. Ano, miluju horkou sprchu! Ale rozhodně ne před tím, než musím vlézt do bazénu, který se poté zdá ještě více studenější, než ve skutečnosti je. Ať se mi nesnaží namluvit, že má 27 stupňů!
Další poznatky ze sprch jsou následující:
- Háčky na věci jsou jen u prvních třech sprch, takže zbylých šest sprch má prostě smůlu.
- Může se stát (jako mě), že na toaletě chybí
toaletní papír. Na co se vlastně utírat, když stejně budeme mokří?
- Interval vody v umyvadle u záchodů je krátký přibližně čtyři vteřiny, takže než zaznamenáte, že voda začala téct, už zase neteče.
- Ve sprchách není žádné zrcadlo! Takže se nemůžete upravit, zkontrolovat rozmazané oči nebo se pravidelně pozorovat, jakže se vám po tom plaveckém výkonu rýsují svaly. Leda byste si odskočila na záchod. Tam jedno jediné zrcadlo je. Z těchto prostorů se ale většinou snažím co nejrychleji odejít.
Bazén
Už i sprchu máte za sebou a je to tu! Onen
plavecký bazén! A nyní mám na mysli ten na kondiční plavání. Radím vám
následující: Je třeba se na chvíli postavit před bazén, nejlépe doprostřed, abyste
měli ten správný rozhled, a chvíli dumat nad tím, do jakéže „lajny“ se můžete
asi tak zařadit. Je to totiž důležité pro plynulý provoz každé „lajny“. Aby vám
třeba nikdo nepřekážel (například ti pomalejší či „neplavci“) anebo naopak
abyste vy nepřekáželi oněm závodníkům / kraulistům / motýlkářům. Každá „lajna“ je široká asi tak jako pro
jednu Halinu Pawlowskou nebo dvě hubenější postavy, takže vyhýbání může býti
trochu riskantní. Přinejmenším se bouchnete/škrábnete o tvrdé plastové
oddělovače jednotlivých drah (jako já).(Jestli jste už někdo přišel na dobu, kdy je v bazéně míň lidí, dejte mi prosím vědět! Dodatek: Ač jsem spíše sova, před půlnocí plavat opravdu fyzicky nezvládám!
)Šatna podruhé
Plavání máte úspěšně za sebou, je na řadě opět sprcha. Tentokrát je horká voda moc příjemná, ale času není nazbyt. Limit za chvilku vyprší. Přichází na řadu velké drama, a to vkročit znovu do společné zóny šatních skříněk. Představte si, jak rozcuchaná (protože ve sprchách není zrcadlo), rudá z horké sprchy, s otlačenými plaveckými brýlemi kolem očí a rozmazanou řasenkou, zabalená pouze v ručníku vstoupíte mezi muže!!! Přeci je nechcete vyděsit? Ale bohužel se nedá nic jiného dělat. Jen se modlit, aby z vás ten ručník nespadnul. Musíte totiž takto učinit hned několik úkonů: hlavním úkolem je najít tu správnou skříňku (nebo volat Sybile), popadnout všechny svoje věci, které se stěží vejdou do náruče, a odkráčet do oné průchozí šatny. Pokud je zrovna nějaká volná. Pokud ne, musíte se modlit nad dosud držícím ručníkem ještě nějaký ten čas.
Když už se tedy úspěšně převlíknete, vyvstává otázka, kde se tedy vlastně upravíte? Ano, v zóně šatních skříněk jsem našla celkem dvě zrcadla!!! Jaký to luxus! Jelikož nestíhám ani časový limit, tak na veškeré úpravy kašlu a jdu prostě jako strašidlo co nejrychleji ven. Nechci si to rozházet s turniketem!
Jak bych to shrnula?
Holt to vypadá, že plavecký bazén zase navrhoval někdo, kdo vlastně plavat asi nechodí, jinak by mu neuniklo těchto pár detailů, které z návštěvy bazénu dělají tak trochu stresovou záležitost. Ale buďme za něj rádi!
Abych bazén jen nehanila, musím pochválit otevírací dobu. Kondiční plavání je umožněno jak ranním ptáčatům, tak i ponocujícím sovám. Jen jsem zvědavá, co se stane, až od září nastoupí všechny ty plavecké kurzy, které dosud probíhaly v Sokolovně. Smrskne se otevírací doba v pracovní dny zase jen na večerní hodiny?? Nebo nám snad ze slušnosti nechají volnou jednu dráhu? Uvidíme…
PS 1: Doufejme, že to očipování zůstane hezky v bazénu a nepotvrdí se slova Ashtana Serana (viz odkaz)!
PS 2: Tímto bych ještě chtěla vzdát hold plaveckému bazénu v Sokolovně! Budu mít na něj spoustu nezapomenutelných vzpomínek. Třicet let vypadal stále stejně, ani ty toalety se nezměnily. Hodné paní na recepci přimhouřily oko, když jste se v teplé sprše o něco déle zapomněli… a hlavně… dostala jsem tam svojí želvu/kapra/delfína za své první plavecké výkony!
Žádné komentáře:
Okomentovat