Postřehy a zážitky z Thajska aneb kterak jsem propašovala do Thajska marihuanovou mastičku

• „Ale co když budu mít opar? Víš, že ta marihuanová mastička je jediná, co mi pomáhá!“ Tak mám jí zkusit propašovat nebo ne? Přemýšlela jsem asi týden před odletem. Stalo se. Jak na to? Je tak zázračná, že vám stačí jen kapka. Tak jsem tu kapku skryla v malém víčku od tužky, které jsem schovala do pomády na rty… Ještě na letišti: „Ufff, batoh je tu a nikdo mě nehoní!“ Úspěšně propašováno i zpět do ČR. Přece jí nevyhodím, když je tak zázračná!!

• Jen co člověk přiletí do Bangkoku a sedne do taxíku, přivítá ho z autorádia kubánskýreggaeton aneb ta Kuba je mi asi souzená.

• Přejít ulici v Bangkoku je adrenalin. Prostě se vydáš vstříc auto-neauto ve stylu „slalom“… jinak bys mohl čekat taky hodinu než nic nepojede.

• Při hledání ubytování v Bangkoku s krosnou na zádech vypotíte pár kil. To se hodí, ne?
  

• Při prvních soustech řádně přiostřeného „Pad thai“ s krevetami jsem věděla, že jsem přijela na to správné místo pro mě. A když se jídlo poté zapije thajským pivem Chang, úplně zapomenete na to, že jste celý zpocený a vlasy se během chvilky zkroutily do prapodivných kudrn.

• „Kde má ta klimatizace čudlík k zapnutí?“ aneb naše první setkání s touto vymožeností. Paní hoteliérka nám musela vysvětlit, že to je na dálkové ovládání, které najdeme u vchodových dveří. Ha!

• Sehnat alkohol v Bangkoku občas není hračka. To takhle v obchodě 7/11 (což je supermarket s tisíci pobočkami po celém Thajsku, otevřeno denně do 11 večer) předložíte u kasy dvě piva a prodavačka na vás kroutí hlavou, že ne, že od dvou do pěti odpoledne se alkohol nesmí prodávat. Cože??! Myslí si snad, že tím omezí alkoholismus? Ani smutné oči nezabraly.

• Poté potkáváme dva zoufalé australany, kteří se nás ptají, kde koupit alkohol. Asi jsme vypadali, jakože my bychom to vědět měli.

• „Ping pong show?“ … neustále slyšíte po ulicích, aneb nahaněči se vás snaží zlákat na show, kde sličné thajky nevrhají ze svého přirození pouze ping-pongové míčky, ale dokonce tím otevírají i lahve od piva! :-O „No, thank you. She can do this with tenis ball!“, byla naše častá odpověď.

• V druhém hotýlku jsem zapnula televizi a nemohla ji vypnout. Ohromilo mě thajské „óčko“ aneb hitparáda dojemných songů o zlomených srdcích aneb které thaječce/thajci bylo ublíženo nejvíc? Té, co jí přebrala kluka kamarádka nebo snad té, které se zabil kluk na motorce? A tak podobně neustále dokola s velmi výmluvnými klipy podobný telenovelám. No posuďte sami, zde pro ukázku: 

• Když se přesunete jižněji, např. do městečka Prachuap Khiri Khan, kde o evropského turistu jen tak nezavadíte, nestačíte zírat: menu k večeři – rýže s kuřetem a výbornou omáčkou, polívkou a vodou s ledem za 30 THB (čti báhtů) = cca 20 kaček. Paráda! Můžeme večeřet několikrát!

• „Zahlédla jsem úplně modrého ptáka! Asi odéesák.“

• Thajky i thajci se koupou oblečení. To se tak stydí nebo se bojí, aby se náhodou neopálili? „Jojo, frčí tu bílá pleť! Jsem tady hvězda!“

• Bod z úkolníčku zněl jasně – koupání na „vostro“ na opuštěné pláži – splněno!

• To takhle bloudíte na motorce a hledáte, koho se zeptat na cestu, kdo by tak mohl mluvit anglicky? Co takhle ten voják, co támhle stráží. Načež vás přivítá větou: „Can you help me?“ To mě vážně pobavilo. Tak kdo tady potřebuje pomoct?

• „Wau! Tolik malých podprsenek! To je ráj!“

• „Kup tu vodu za 16 báhtů místo za 18. Báht k báhtu a máš Chang!“ aneb pivařům se dovolená trochu prodraží. A co teprve pro vinaře, no posuďte sami, lahvinka vína za 1200 THB (asi 750,- Kč). V obchodě je cena poloviční, ale jedná se o obyčejná vína z dovozu.
•  „Když si toho Changa hned neotevřeš, stane se z něj „chčang“!

• Na ostrově Phi-Phi je všechno „pi-pi“. V úzkých uličkách jezdí thajci na kole a když chtějí, abyste jim nestáli v cestě, a nemají zvonek, křičí: „Pi pi! Pi pi!“ Pipi punčochatá aby se tam pořád otáčela, že jí někdo volá!

• Thajská angličtina nás nepřestává bavit!

• Rozhodli jsme se zúčastnit hromadného výletu na tu slavnou pláž s DiCapriem – čistě masová záležitost! „Že ten velký černý mrak nejde přímo na nás?“, ptám se na loďce longtail uprostřed širého rozbouřeného moře, načež se spustí slejvák. V rozbouřeném moři nakonec  úspěšně doplujeme do zátoky cca 70 m od břehu. Thajský „kapitán“ spustí kotvu a řekne: „Swim!“ Leje jako z konve a vlny jsou pěkné – tomu říkám adrenalin. Fotku z té slavné pláže jsem si ale neodvezla neb nevlastním voděodolný foťák.

• Když nevíte co by, kupte si láhev Hong Thonga – thajská whisky, která chutná jako rum, a je o zábavu postaráno.

• Další rada – nikdy nejezte, aniž byste se dopředu nezeptali na cenu. Stejné jídlo totiž večer může stát o dost víc než ráno.

• Bezdomovci se v Thajsku mají dobře. Umrznutí jim nehrozí… stačí sehnat hamaku (případně vyrobit třeba ze starých kartonů), najít dva stromy a bydlo je hotovo.

• Rada pro příště – už žádný pokoj bez balkonu aneb vše je mokré, smrdí a ne a ne uschnout. „Ještěže na víkendovém trhu Chatuchak v Bangkoku mají dobrý výběr triček za 100 báhtů, aspoň nebudeme v letadle smrdět.”

• “Savat dý khá!”